Přehled na jednu A4 propojuje model nakresleného pozemku s dlouhodobým regionálním klimatem. Slouží k orientaci při plánování zahrady. Nejde o autorizovaný posudek podle českých norem ani projekt fotovoltaické elektrárny.
Odborné studie obvykle popisují lokalitu, použité podklady a model okolí, metodiku a předpoklady, výsledky oslunění nebo zastínění a jejich vyhodnocení. Často přidávají stínové situace pro různá roční období. Příkladem je studie GIA: Daylight & Sunlight, září 2024. Její zahraniční hodnoticí limity nepřebíráme jako české požadavky.
Slunoplán z toho vybírá přehled místa, roční dostupnost slunce, tři referenční dny, měsíční bilanci a transparentní omezení. Ukazatel šestihodinového oslunění je popis modelu, nikoli hranice legislativní či pěstitelské vhodnosti.
Náhled nabízí dnešek a dny jarní a podzimní rovnodennosti a letního a zimního slunovratu aktuálního roku. Datum události převádíme do časového pásma Europe/Prague, takže nepoužíváme pevné datum 21. března či 21. prosince pro každý rok. Pro určení kalendářního dne používáme aproximaci Meeus, Astronomical Algorithms, kap. 27, s korekcí časových škál podle Espenaka a Meeuse. Nejde o přesnou efemeridu okamžiku události. Kontrolní kalendářní dny byly ověřeny proti USNO; informace o přípravě referenčního dne nemění model stínů ani roční analýzu.
Počítáme na vodorovné rovině v místních metrických souřadnicích. Výšky a půdorysy pocházejí ze zadaných překážek. Běžné pevné objekty jsou neprůhledné hranoly. Domy mají obdélníkový půdorys, výšku okapu a plochou, sedlovou, valbovou nebo pultovou střechu podle zadaného sklonu a natočení. Jejich skutečný objem se testuje paprskem proti stěnám a střešním rovinám; nepoužívá se hranol o výšce hřebene. Přesahy, vikýře a komíny nejsou zahrnuty. Valbová střecha má stejný sklon všech čtyř rovin, u čtverce je jehlanová. Koruny jsou propustné objemy mezi spodním okrajem a celkovou výškou. Propustnost korun se mění podle vašeho sezónního nastavení a při překryvu se násobí. Budovy odečítáme z analyzované plochy, půda pod stromy zůstává.
Pozemek rozdělíme přibližně na 400 buněk. Buňky přesně ořízneme hranicí a půdorysy pevných překážek, každou část reprezentujeme vnitřním bodem a vážíme její skutečnou plochou. Paprsek z bodu ke Slunci protínáme s objemy překážek. Malé nebo úzké stíny mohou mezi body zaniknout; čísla nejsou přesné zaměření.
Pro každý měsíc používáme čtyři reprezentativní dny uprostřed intervalů 1.–7., 8.–15., 16.–23. a 24.–poslední den. Každý den má váhu délky svého intervalu. Počítáme ve 30minutových krocích v jejich středu. Přidáváme 21. březen, 21. červen a 21. prosinec. Respektujeme délku měsíců i přestupné roky. Poloha Slunce vychází ze SunCalc 2.0.2. Čas je Europe/Prague, včetně letního času; noční kroky mají nulový přísun.
| Ukazatel | Význam |
|---|---|
| Ekvivalentní hodiny | Časový součet dostupnosti přímého světla, průměr přes volnou plochu. Hodina přes 50% propustnou korunu = 0,5 ekv. hodiny. Bez oblačnosti. |
| Dostupnost (%) | Ekvivalentní hodiny dělené dobou, kdy je Slunce nad obzorem. Stejnou škálu používá mapka a roční kalendář. |
| Kalendář | 48 sloupců reprezentativních dnů × 48 půlhodin. Skok při změně času je očekávaný. Šedá značí noc. |
| 6 ekv. hodin | Podíl volné plochy, kde model 21. června dává alespoň šest ekv. hodin. Nejde o doporučení pro konkrétní rostliny. |
Kulatá koruna je koule: výška koruny je rovná průměru a spodní okraj se dopočítá jako celková výška stromu minus průměr. Oválná koruna je elipsoid se samostatnou šířkou, hloubkou, natočením a výškou mezi spodním okrajem a vrcholem. Kuželová koruna má kruhovou základnu ve výšce spodního okraje a špičku v celkové výšce stromu. Šířky jsou plné rozměry, nikoli poloměry. Při natočení 0° směřuje osa hloubky elipsoidu na sever; natočení roste po směru hodin.
Mapa na rovině promítá celý 3D objem: koule a elipsoid dávají eliptickou siluetu, kužel konvexní obal promítnuté základny a špičky. Křivky v mapě aproximujeme 96 úsečkami. Roční studie, střešní FVE a mapa s terénem používají analytický průnik paprsku s koulí, elipsoidem nebo kuželem; přijímací bod může být na terénu i ve výšce střechy. Tvar tedy mění i výsledky v PDF a porovnání variant. U obzoru zůstává limit stínů 20 km.
Původní stromy bez typu koruny a celé aleje zachovávají dřívější objem podle nakresleného obrysu. Nový tvar je třeba u starého stromu vybrat výslovně. Propustnost se nadále mění sezónně a při překryvu více korun se násobí; nezávisí na délce dráhy paprsku uvnitř koruny. Jde o idealizovaný geometrický objem, nikoli zaměření větví. Samostatný stín kmene se nepočítá.
Volitelně načítáme měsíční klimatologii z NASA POWER Climatology API: ALLSKY_SFC_SW_DWN (globální záření) a ALLSKY_SFC_SW_DIFF (rozptýlené záření), v kWh/m²/den, komunita RE. Období uvedeme podle odpovědi služby. Jde o regionální družicová data, nikoli měření na konkrétní parcele nebo předpověď vybraného roku. Původ dat NASA POWER.
Pro měsíc o D dnech a průměrech G (globální) a F (rozptýlené) počítáme odhad H = D × [F + (G − F) × T]. T je modelová propustnost přímého slunce vážená sinem výšky Slunce během reprezentativních dnů. Neznáme skutečné rozložení oblačnosti během hodin; toto vážení je zjednodušení, nikoli hodinová meteorologická simulace.
Rozptýlenou složku považujeme za nezastíněnou. V sevřené zástavbě nebo pod hustými korunami proto může být energie nadhodnocená. Neřešíme odrazy, spektrální složení, PAR ani skutečný povrchový sklon. Hodnota W/m² je odhad energie dělený modelovou délkou denního světla; je to denní průměr, nikoli špičková intenzita.
Při výpadku nebo neúplné odpovědi služby zůstane dostupná geometrická studie a energie se označí jako nedostupná. Klimatické hodnoty v prohlížeči uchováváme sedm dnů. NASA dostane pouze souřadnice zaokrouhlené na 0,01°, ne geometrii nebo názvy vašich objektů.
Potvrzený obrys má nejvýše 5 ha a nejvzdálenější rohy nejvýše 500 m od sebe. Celé půdorysy překážek musí být do 500 m od hranice pozemku. Platí to pro ruční objekty, importy, automatické budovy i všechny varianty. Vzdálenější objekty tento model neobsahuje. FVE a samostatné oslunění pergoly se vyhodnocují pro dům či pergolu se středem uvnitř vybraného pozemku; okolní objekty mohou stínit jako překážky.
Před platbou porovnáváme obrys s geometrií jedné parcely nalezené uvnitř. Jde o orientační upozornění na rozdíl plochy a skutečného prostorového překryvu, nikoli o ověření vlastnictví nebo zákaz více parcel v jedné zahradě. Nedostupná či nepodporovaná data se označí jako neověřená. Zdroj: veřejná služba ČÚZK INSPIRE CP WFS. Porovnání používá plochu z geometrie, která se může lišit od evidované výměry.
Ve vlastnostech domu otevřete „FVE pro tuto střechu“, klikněte na plochu v půdorysném náhledu nebo ji vyberte ze seznamu. Pro jeden projekt se ukládá jedna FVE na jedné ploše. Sklon a azimut od severu přebíráme z normály skutečné střešní roviny. Panely leží rovnoběžně se střechou; na ploché střeše jsou vodorovné. Samostatné naklápěcí konstrukce a více soustav se zatím nenavrhují.
Volíte instalovaný výkon v kWp a souhrnné systémové ztráty (výchozí předpoklad 20 %, zahrnuje teplotu, střídač, vedení a další běžné ztráty). Okolní zastínění se do těchto ztrát nezadává, počítá se zvlášť. Výroba = energie dopadající na rovinu v kWh/m² × výkon v kWp × (1 − systémové ztráty), vztaženo k referenčnímu ozáření 1 kW/m². Nejde o hodinový elektrický model ani o výpočet PVGIS.
Pro orientační kontrolu prostoru uvažujeme 0,22 kWp na m² panelů. Výkon nesmí překročit celou plochu roviny krát tuto hustotu. Tato kontrola nenahrazuje kladení panelů, odstupy od okrajů, požární uličky, statiku ani rozměry skutečných modulů. Stínění je plošný průměr celé zvolené roviny. Při částečném využití střechy neznáme konkrétní polohu jednotlivých panelů, a proto nelze porovnávat například levou a pravou část stejné roviny.
Z měsíčních globálních G a rozptýlených F vodorovných energií NASA POWER oddělíme přímou složku G − F. Počítáme 4 reprezentativní dny měsíčně a 15minutové kroky. Protože nemáme hodinové počasí, používáme předpokládané denní rozložení s váhou w = sin(α) × exp(−0,059 / sin(α)) pro Slunce nad obzorem. Tvar je inspirovaný Haurwitzovým modelem jasné oblohy; rozdělení měsíční přímé složky touto vahou je naše aproximace, nikoli měřená přímá intenzita. Měsíční součet na vodorovné nezastíněné ploše zůstává přesně zachován. Přímou energii na střeše vážíme kladnou částí skalárního součinu směru Slunce a normály střechy; Slunce za plochou nepřispívá.
Rozptýlenou oblohovou složku převádíme izotropním modelem F × (1 + cos β) / 2, kde β je sklon. Výhled na oblohu testujeme v 192 směrech, vážených dopadem na rovinu; okolní objemy a koruny jej omezují. Stínění oblohy je tak na střeše zahrnuto, na rozdíl od jednoduššího modelu energie na zemi. Odraz od země = G × 0,20 × (1 − cos β) / 2; albedo 0,20 je stálý předpoklad a odražená složka se okolními stíny dále nekrátí. Sandia PVPMC: složky ozáření roviny a pvlib: izotropní rozptýlené záření.
Rovinu rozložíme na trojúhelníky a přibližně 80 bodů vážených plochou. Paprsky začínají 2 cm nad střechou a protínají 3D objemy ostatních objektů. Nižší překážka nestíní nad svou výškou. U korun se pro každý reprezentativní den použije nastavená sezónní propustnost, překryvy se násobí. Vlastní konvexní dům se z testu vyřazuje: uvažujeme pouze směry před jeho střešní plochou, ve kterých nemůže sám stínit. Ostatní části domu zadané samostatně se započítají.
Měsíční graf a PDF porovnávají výrobu se zadanými okolními překážkami a bez nich, vždy se stejným výkonem, sklonem, orientací a systémovými ztrátami. „Ztráta okolním stíněním“ je rozdíl těchto výrob dělený nezastíněnou výrobou. Severní orientace sama není touto ztrátou: ovlivňuje obě varianty. Výpočet při změně nastavení ztrácí platnost a spouští se znovu; PDF vždy přepočítá aktuální projekt. Při změně typu střechy nebo odstranění domu se výběr FVE zruší. Nastavení se ukládá v projektu, vypočtené výsledky se neukládají.
Výsledek je orientační klimatický odhad pro srovnávání variant. Chybí hodinové počasí, anizotropie oblohy, podrobný teplotní model panelů, zastínění stringů, bypass diody, clipping střídače, sníh a degradace. Částečný stín může elektrickou výrobu snížit více, než předpovídá plošný průměr. Úzké stíny mohou mezi vzorky zaniknout. Přesnost výrazně závisí na kompletnosti modelu okolí. Pro technický návrh použijte například PVGIS Evropské komise a podrobné posouzení systému. Uživatelská příručka PVGIS.
Doplňte také sousední budovy a stromy. Katastrální podklad sám o sobě nezadává žádné výšky ani překážky. Bez načteného DMR 5G se počítá na rovině; s načteným terénem se zohlední výšky a místní horizont v dostupné oblasti. Výsledek nezahrnuje vzdálený horizont za hranicí dat, drobné detaily střech, samostatné větve a kmeny, změny stromů během let ani aktuální počasí. Délka průmětu u obzoru je z numerických důvodů omezena na 20 km. Mapka v PDF je schéma, nikoli katastrální výkres.
Metodika studie 1.2 · říjen 2026 · Knihovny a licence
Půdorysy poskytuje ČÚZK / RÚIAN – Stavební objekt. Výšku odvozujeme z veřejných výškových dlaždic DMP (povrch včetně objektů) a DMR 5G (terén). Čteme číselné výšky LERC, nikoli barvu stínované mapy. Rozdíl povrch − terén v témže bodě dává relativní výšku nad zemí. Úroveň 17 má rozteč 1,1943 m v projekci Web Mercator (přibližně 0,77 m na zemi v ČR); jde o vzorkovací síť služby, nikoli garantovanou přesnost. Původní rozlišení DMP a DMR se liší.
Vzorkujeme rovnoměrně uvnitř půdorysu, nejméně 1,2 m od jeho hran, obvykle v rozestupu alespoň 2 m, nejvýše 30 × 30 bodů. Ze spárovaných rozdílů vybereme 90. percentil jako horní reprezentativní výšku střechy, zaokrouhlenou na 0,1 m. Nejde o výšku okapu ani přesně zaměřený hřeben. Požadujeme alespoň 8 platných vzorků a 70 % pokrytí; alespoň 70 % rozdílů musí být v rozmezí 2–200 m. Jinak původní výšku zachováme. Rozpětí P90−P10 větší než 6 m nebo polovinu výsledné výšky, případně rozpětí terénu nad 3 m, označíme k prověření. Tato kontrola nezaručuje správnost a nemusí rozpoznat koruny stromů nad střechou.
Výška z ČÚZK je odvozený údaj z modelu, nikoli geodetické měření. Ovlivňují ji vegetace, komíny, členité střechy, nesoulad půdorysu a stáří dat. Datum načtení není datem snímání; rok pořízení jednotlivé budovy ze služby nezjišťujeme. Novostavby či přestavby mohou chybět. Bez dostatečných dat se použije označená náhradní výška (výchozí 6 m). Ručně upravené výšky automatické načtení nepřepisuje. Změna půdorysu zneplatní odvození; původní číslo zůstane jako náhradní odhad do nového výpočtu. Tlačítko Doplnit / obnovit výšky ČÚZK umožňuje doplnění již uložených budov a aktualizaci modelových hodnot.
Ve stínech, studii a FVE je každá okolní budova stále svislý hranol s jednou výškou. Tvar střechy okolních budov z RÚIAN zůstává zjednodušený. Rozdíl základových výšek počítáme při zapnutém načteném terénu, viz níže. V PDF uvádíme počty modelových a náhradních výšek; detaily zdroje, počet vzorků a datum načtení jsou ve vlastnostech budovy a JSON záloze.
Přepínač okolí ovládá mapu, oslunění i FVE. Ručně nakreslený dům má přednost: automatický půdorys se vyřadí, když plocha ruční pevné překážky přesáhne 40 % automatické a jejich společná plocha přesáhne 50 % automatické nebo 80 % ruční. Nejvýše 50 budov v okruhu 100/200 m, podle průměru vrcholů půdorysu. Odpověď RÚIAN má limit 300 prvků; omezení oznamujeme. Půdorysy s dvory, neplatné tvary a více než 200 body přeskakujeme. Okolí nemusí být úplné; vzdálené objekty mohou stínit v zimě.
ČÚZK obdrží oblast půdorysů a souřadnice potřebných výškových dlaždic, nikoli uživatelská nastavení. Nejvýše 36 párů výškových dlaždic na operaci, čtyři požadavky současně. Úspěšné dlaždice uchováváme v paměti do obnovení stránky; výsledné výšky jsou v projektu. Data a služby © ČÚZK; dekodér Esri LERC, Apache-2.0.
Volitelný terén načítáme z veřejné výškové služby ČÚZK DMR 5G. Číselné LERC dlaždice úrovně 17 převzorkujeme bilineárně na místní síť 5 m. Oblast zahrnuje pozemek, zapnuté objekty a 200 m navíc na každou stranu; nejvýše 1 × 1 km, 201 × 201 hodnot a 36 dlaždic. Každá hodnota musí být dostupná. Neúplný nebo zrušený import původní model nenahradí. ČÚZK obdrží polohu požadovaných dlaždic. Model včetně data načtení je součástí JSON zálohy; datum není datem snímání.
Základnu každé budovy, pevné překážky a koruny určí medián terénu z 5 × 5 vnitřních vzorků půdorysu (u velmi úzkých tvarů z vrcholů). Základna je vodorovná; výška objektu zůstává výškou nad touto základnou. Střešní plochy a paprsky FVE se zvednou o stejnou základovou výšku. Neznáme skutečnou výšku podlahy, základy, terasy a opěrné zdi. Při velkém sklonu pod budovou jde o aproximaci.
Na každém bodě volné plochy začíná paprsek 0,1 m nad interpolovaným terénem. Budova na kopci tedy může stínit i níže položenému pozemku, zatímco níže položená budova nemusí dosáhnout nad příchozí paprsek. Paprsek se testuje vůči skutečné horní i dolní výšce objemu, u domu vůči plochám střechy a stěn. Vegetace používá stejnou sezónní propustnost jako dříve.
Samotný terén stíní pomocí lokálního horizontu: pro přijímací bod vzorkujeme výšky každých 5 m v 72 směrech po 5° až k okraji načtené oblasti. Mezi směry lineárně interpolujeme největší směrnici terénu. Směry mimo data se dále netestují. Jde o aproximaci: úzký hřbet může mezi směry zaniknout, drobné zlomy mezi body sítě také. Vzdálené hory a horizont za okrajem oblasti nejsou zahrnuté. Oblačnost ani lom světla u terénu se nepočítají.
Pro statistiku mapy se zapnutým terénem vyhodnocujeme přibližně 900 plošně vážených bodů na pozemku. Pokud není zapnuto „Stíny jen uvnitř pozemku“, samostatná síť přibližně 900 bodů vykreslí stíny v aktuálním výřezu mapy uvnitř načteného DMR 5G. Okraj dostupných dat označuje přerušovaná čára; za ním stíny bez znalosti terénu nekreslíme. Změna výřezu či přepínače mění pouze náhled, nikoli procento na pozemku, roční studii nebo FVE. Na rovině zůstává původní geometrická projekce stínu. Roční studie používá přibližně 400 bodů, FVE přibližně 80 na střeše. Plošný stín tak může mít viditelný rastr a úzké stíny mohou mezi vzorky zaniknout. Dostupnost slunce a plochy se váží vodorovným průmětem, ne skutečnou plochou svahu. Energie na zemi zůstává odhadem na vodorovnou plochu; sklon půdy nemění její dopadový úhel v energetickém modelu. FVE naopak používá skutečný sklon a orientaci střechy, a při zapnutém terénu také omezení přímého slunce a oblohy terénním horizontem.
Po přidání či posunu objektu mimo načtenou oblast je nutné terén načíst znovu. Do té doby je zapnutý výpočet terénu pozastaven s chybou, bez tichého přechodu na rovinu. Vypnutím přepínače lze výsledek porovnat s rovinou. PDF uvádí, zda byl terén zahrnut.
Nová alej je přímá osa s volitelnou délkou, směrem a přesným rozestupem středů stromů. Počet je floor(délka / rozestup) + 1, nejvýše 50 stromů. Krajní nevyužitá část osy se rozdělí na poloviny; stromy jsou souměrné kolem středu aleje. Rozměry, tvar a sezóna jsou společné, koruny a jejich stíny se počítají samostatně. Při překryvu se propustnosti každé zasažené koruny násobí. Prázdné mezery nepohlcují světlo.
Mapa používá jednotlivé projekce 3D korun, roční studie a FVE jednotlivé analytické průniky paprsků. Při zapnutém DMR 5G má každý strom základnu na terénu pod vlastním kmenem. V PDF je každá koruna zakreslena samostatně. Nejvýše 300 jednotlivých korun v jednom návrhu omezuje náročnost výpočtu. Původní aleje bez parametrů zůstávají souvislými propustnými obrysy; výběr nového tvaru je převede na přímou řadu a lze jej vrátit.
V nastavení aleje lze zvolit typ Živý plot. Jde o souvislý obdélníkový půdorys s nastavitelnou délkou, šířkou a natočením; svislý objem sahá od země do zadané výšky. Neobsahuje mezery mezi jednotlivými korunami. Přímé světlo zeslabuje podle nastavené propustnosti a opadavého či stálezeleného olistění. Stejný objem se používá v mapě, roční studii i odhadu FVE. Při zapnutém terénu má vodorovnou základnu určenou z výšek pod půdorysem stejně jako ostatní souvislé překážky; nesleduje průběžně sklon terénu podél celé délky. Při výrazném svahu je vhodné rozdělit plot na kratší úseky.
Mapa nejprve ukáže rychlý vzorkovaný náhled a potom mimo hlavní vlákno prohlížeče dopočítá jemnější rastr podle přiblížení a velikosti mapy. V okolí překážek a na rozhraní světla a stínu přidává další skutečné výpočty paprsků. Nepoužívá rozmazání stínu ani nedoplňuje výšky mimo načtenou oblast. Výšky mezi body načtené sítě se interpolují stejně jako v původním terénním modelu; jemnější rastr není podrobnější zaměření terénu.
Při výpočtu detailu používáme stejné dva směry horizontu, mezi kterými interpoluje původní model s krokem 5°. Statistika pozemku, roční studie a FVE mají vlastní dosavadní vzorkování; přiblížení a detail mapy jejich výsledky nemění. Mimo načtený terén se stín nevykresluje. Chybějící pokrytí pozemku nebo objektů zůstává chybou, bez náhrady nulovou výškou.
Rozlišení obrázku, počet paprsků a čas jsou omezené kvůli výkonu zařízení. Při dosažení limitu se zachová spočítaný hrubší náhled a zobrazí se „Stíny: omezený detail“. Při chybě doplňkového výpočtu zůstává základní výpočet s označením „Stíny: základní detail“. Detail mapy je numerický náhled načteného modelu, nikoli přesný geodetický nebo normový výsledek.
Pergola je samostatná vodorovná neprůsvitná deska s definovanou šířkou, délkou, spodní výškou a tloušťkou. Boky jsou otevřené kromě uživatelem zadaných svislých clon s odhadovanou propustností. Sloupky, lamely ani průsvitné materiály nejsou modelované. Každá clona zabírá celou označenou stranu a sahá dolů od spodní hrany střechy o zadanou výšku; 0 m znamená žádnou clonu. Jde o plochu bez tloušťky. U každé clony se zadává účinná propustnost přímého světla od 0 do 100 %. Hodnota bez dalšího zadání zůstává 0 % kvůli kompatibilitě starších neprůsvitných clon. Paprsek se testuje vůči skutečné hranici a horní i dolní výšce clony. Tečný nebo koplanární průchod po její hraně má nulové plošné pokrytí a není blokovaný. Paprsek může pod střechu pronikat z boku. Půdorys pergoly zůstává součástí volné plochy pozemku.
Analýza pergoly používá celý její půdorys, i když zasahuje mimo hranici pozemku. Půdorysy pevných překážek se odečítají; při úplném zastavění se výsledek nevyčíslí a zobrazí se důvod. Přibližně 100 plošně vážených vzorků leží 0,1 m nad zemí, nikoli ve výšce očí či stolu. Na rovině má zemina výšku 0 m; při zapnutém terénu má každý vzorek místní výšku z načteného DMR. Střecha zůstává vodorovná, její základna odpovídá mediánu terénu pod půdorysem, stejně jako u základny domu. Nejde o návrh vyrovnané terasy.
Pro každý měsíc se vyhodnotí čtyři reprezentativní dny (středy období 1.–7., 8.–15., 16.–23. a 24.–konec měsíce) po 30 minutách a výsledek se váží počtem zastoupených dnů. Graf ukazuje průměr přímého světla na volné ploše pod pergolou. Noc přispívá nulou; pokud je slunce pod obzorem ve všech reprezentativních dnech daného intervalu, políčko má barvu noci. Web slučuje dvě půlhodiny do jedné hodiny, PDF zachovává půlhodiny. Místní čas Praha zahrnuje SEČ i SELČ; neexistující čas při jarním přechodu je vynechán. Náhled mapy z grafu ukazuje 15. den měsíce a může se od měsíčního průměru lišit.
Překryvy korun násobí propustnosti podle sezóny. Hodina s 50% propustností na celé ploše odpovídá 0,5 ekvivalentní hodiny. Výstup neobsahuje oblačnost, rozptýlené a odražené světlo, lux, UV, teplotu ani tepelný komfort. Nejde tedy o intenzitu osvětlení nebo meteorologické hodiny slunečního svitu.
Pergola ovlivňuje také přímé stíny na pozemku a paprsky ve výpočtu střešní FVE včetně modelovaného výhledu na oblohu. Dosavadní orientační odhad energie na zemi nadále považuje rozptýlenou složku za nezastíněnou; pod neprůsvitnou střechou tak může energii nadhodnocovat a nelze jej používat jako místní energetickou bilanci pergoly. Samostatná analýza pergoly záměrně uvádí pouze přímé světlo. Projekt může obsahovat nejvýše šest pergol; každá pergola má samostatnou stránku A4 v příloze PDF, základní stránka studie pozemku zůstává zachovaná.
Tvar do L tvoří dvě navazující neprůsvitné obdélníkové desky, které přesně vyplňují zadaný obrys, nikoli jeho konvexní obálku. Zadávají se vnější šířka a délka a šířka a hloubka rohového výřezu. Výřez i obě ramena musí mít alespoň 0,5 m. Každá z šesti stran včetně stran vnitřního rohu může mít vlastní clonu a její propustnost. Písmena stran jsou vázaná na pořadí vrcholů; při posunu a otočení se clony pohybují se stejnými stranami. Změna tvaru z obdélníku do L nebo zpět clony odstraní s upozorněním a možností Zpět, aby se nepřiřadily jiné hraně.
Porovnání „bez clon této pergoly“ používá stejné přijímací body, výšky, časové vzorky, střešní objemy a okolí. Odstraní se pouze clony vybrané pergoly, nikoli clony jiných pergol. Rozdíl je snížení přímého oslunění v ekvivalentních hodinách, nikoli měření poklesu teploty nebo intenzity. Volná plocha i váhy jsou v obou výpočtech stejné.
Směrový přehled rozděluje ekvivalentní hodiny přímého slunce do osmi sektorů po 45° podle skutečného azimutu slunce (sever 0°, východ 90°, jih 180°, západ 270°). Součet sektorů je roční součet ekvivalentních hodin. Delší paprsek znamená větší roční přísun přímého slunce z daného směru. Není to svítivost, energetická intenzita ani pravděpodobnost počasí. Šipka v půdorysu používá samostatný konkrétní okamžik pro 15. den zvoleného měsíce v hodině vybrané v grafu a míří od slunce k pergole; pod obzorem se nezobrazuje. Plán i směrový přehled mají sever nahoře.
Propustnost clony je uživatelem zadaný orientační koeficient průchodu přímého světla, konstantní pro všechny směry a výšky slunce. Nejde o podrobný optický model screenové tkaniny. Procento otevřené plochy (openness factor) nemusí odpovídat světelné propustnosti. Neodvozujeme jedno z druhého a nedoplňujeme neznámé materiálové údaje. Zadaná hodnota 30 % znamená, že při průchodu jednou clonou zbývá v modelu 30 % přímého světla. V průchodu dvěma clonami s 30 % a 50 % zbývá 15 %. Opačný směr či spodní mezera se netlumí. Vodorovná střecha zůstává neprůsvitná bez ohledu na nastavení clony.
Na rovině se promítají samostatné vážené stíny jednotlivých clon; v překryvu se propustnosti násobí stejně jako v paprskovém výpočtu se zapnutým terénem, ve studii a FVE. Jde o prostorový a materiálový odhad. Barevná hodnota tedy může vyjadřovat částečně prošlé přímé světlo, nikoli pouze podíl zcela osvětlené plochy. FVE aplikuje tentýž konstantní koeficient na své modelované přímé i oblohové paprsky; není to měření spektrálních či úhlových vlastností látky. Rozptýlené světlo pod pergolou, odrazy, lux, teplota a UV se nadále nevyčíslují.
Historie v okně pergoly se filtruje podle identifikátoru pergoly ve vstupním neměnném snapshotu studie. Může obsahovat samostatně vyžádané přehledy pergoly i studie celého pozemku, které ji zahrnují. Otevření posledního hotového výsledku pouze čte soukromý výstup; neukládá současný návrh a nezadává novou úlohu. Běžící výpočet pokračuje po zavření okna a lze jej znovu sledovat. Historický výsledek je označen datem a neaktualizuje se po změně objektů; přechod na mapu zobrazí vybraný čas v současném návrhu. Starší výsledky bez směrových údajů je nevymýšlejí, místo nich se zobrazí informace o potřebě nového výpočtu.